Rejvíz leží 7,5 km jihozápadně od Zlatých Hor, v romantické krajině uprostřed lesů a je nejvýše položenou obcí ve Slezsku. Nadmořská výška zde dosahuje téměř 800 metrů. Obec byla založena koncem 18. století, tehdy se jmenovala Reihwiesen (bohaté louky), z čehož postupným komolením vzniklo dnešní jméno. Jedná se o malebnou osadu s částečně zachovalou německu lidovou architekturou. V okolí se nachází řada turistických zajímavostí např. Velké mechové jezírko, zřícenina hradu Kobrštejn, nebo památník obětem I. světové války. | |
| | |
|
Historie Rejvízu: | |
Historie Rejvízu počíná rokem 1768, kdy majitel zdejšího panství vratislavský biskup Johann Schaffgotsch prodal církevní pastviny na náhorní rovině v pásmu Orlíka svému hejtmanovi Kajetánu Beerovi z Beerenburgu. Ten tu dal vystavět poplužní dvůr. Po roce 1795 se do jeho blízkosti začali stěhovat další osadníci, takže v roce 1836 zde stálo 64 domů, škola a kostelík. Nová ves dostala jméno Reihwiesen (bohaté louky), podle jiných pramenů Relhwiesen (louky v řadách), z čehož postupným komolením vzniklo dnešní jméno. V 60. letech 19. století se zde pokusně těžila železná ruda, těžba však nebyla rentabilní.
Zajímavou historii má dnešní penzion Rejvíz. Z bývalého statku tady nejprve vznikl hostinec U jezerního pastýře (Zum Seehirten), který v roce 1896 koupila rodina Braunerových. O popularitu hostince se postaral syn Braunerových Alfréd, talentovaný řezbář samouk. Ten ve volných chvílích zhotovil nejen výzdobu chaty, ale především karikatury stálých hostů, vyřezaných do opěradel židlí. Každý z pravidelných hostů tak měl svou vlastní židli s vlastním autoportrétem. Celkový počet takto zdobených sedátek se odhaduje asi na 300. Po dokončení prací v roce 1931 mělo zařízení 80 lůžek a na zahradě plavecký bazén. Další osudy chaty, stejně jako jejího majitele však byly neradostné. Po osvobození v květnu 1945 byl Alfréd Brauner zatčen a v roce 1946 zemřel ve sběrném táboře v Říčanech u Brna. Chatu získalo v roce 1947 ministerstvo vnitra a podle prvního komunistického ministra vnitra ji přejmenovalo na Noskovu chatu. Během doby, kdy chata sloužila k rekreaci příslušníků SNB, byla většina prací A.Braunera zničena, rozkradena či ztracena. Dodnes se dochovalo jen asi dvacet židlí a větší část výzdoby vinárny. Od roku 1962 sloužily objekty pro výběrovou rekreaci ROH a během této doby byly zrenovovány. Po r.1989 byl objekt přejmenován na Penzion Rejvíz. | |
| | |
|
Přírodní rezervace Rejvíz: | |
Státní přírodní rezervace Rejvíz je se svou rozlohou 350 ha největším rašeliništěm Moravy a Slezska. Rašeliniště vzniklo v době poledové a svůj vzhled si zachovalo díky klimatickým podmínkám - nízké průměrné roční teplotě (5,6 stupňů Celsia) a vysokým srážkám (1400 mm ročně).
V této přírodní rezervaci byla zřízena naučná stezka. Naučná stezka je dlouhá necelé 2 km a mohou se po ní pohybovat jen pěší v době od 8 do 18 hodin. Počátek trasy je u penzionu Rejvíz (bývalá Noskova chata). U zastavení č.4 je nutno zaplatit vstupné. Závěrečná část naučné stezky vede po povalovém chodníku až k Velkému mechovému jezírku. Je dlouhé 68,5 m, široké 41 m a hluboké 2,95 m. Vrstva rašeliny zde dosahuje 300 cm. Vstup k nedalekému Malému mechovému jezírku není dovolen.
(Zdroj: Jeseníky - Turistický průvodce ČSFR, Olympia, 1991) | |
| | |
Jak se tam dostanete: | |
Autem:
z Jeseníku: na ulici Šumperská(I/44) odbočte ve směru na Šumperk doleva přes kamenný most a pokračujte po II/453 na Rejvíz
ze Šumperka: Po I/44 do Jeseníku ( přes Červenohorské sedlo), dále po II/453 na Rejvíz
z Bruntálu: přes Světlou Horu do Vrbna pod Pradědem, dále do Heřmanovic po II/445, v Heřmanovicích odbočte doleva na II/453 a pokračujte do Dolního Údolí ( směr Zlaté Hory), zde odbočte doleva a pokračujte po silnici II/453 na Rejvíz. v zimě doporučujeme variantu z Vrbna pod Pradědem do Jeseníku ( přes Vidly pod Pradědem, Bělou Pod Pradědem)- část úseku trasy nad Dolním Údolím se v zimě neudržuje. Z Jeseníku pokračujte po II/453 na Rejvíz
Vlakem: železniční stanice Jeseník, dále autobusem z autobusového nádraží, nebo pěšky - po modré (M42),zelené (Z54), červené (Č36) nebo žluté (Žl 67) turistické značce.
Autobusem: z Jeseníku na Rejvíz, zastávka Zlaté Hory, Rejvíz - zotavovna
| historický interiér a výzdoba z vyřezávaného dřeva v restauraci Penzionu Rejvíz | |
| | | |
krajina kolem Rejvízu v předjaří | |
Blizke usługi, ciekawość albo inszy przedmiot |
| Turystyka | | | | | | | | | | | | | | |
Mapa lokalna 1:50 000 - obiekt wskazuje czerwona strzałka
|